Je velmi zajímavé pozorovat, jak roste malá rostlinka. Nejprve se objevují na slupce semínka drobné praskliny, z těchto prasklin následně vyroste vše. Postupně, den za dnem, se v této prasklině, která se den za dnem zvětšuje, začnou objevovat mladé lístky. Nejdříve jsou to jen malé nenápadné části, mnohdy ještě ani nejsou zbarveny zeleným pigmentem. Až později začne ukazovat i něco, co již lístky vzdáleně připomíná. S tím, jak na ně začíná svítit slunce, objevuje se i chlorofyl, který lístkům dodá zelenou barvu. Za nějaký čas se začne z nitra semínka vynořovat i stonek.
Nejdříve jen jako malý, nenápadný a křehký kousíček, později začne sílit tak, že se celá rostlina narovná. Jak stonek sílí, začínají se na něm objevovat nové a nové lístky. Později dokonce pupeny nových větviček. V následující období už přichází čas na květy. Nejdřív se jedná jen o nenápadné zelené pupeny, kvítka jsou zatím naprosto celá schovaná. Ty se začnou rozvíjet až za chvíli, až na to přijde ten správný čas. K takovému procesu je potřeba plno slunce, vody a živin, které si rostlinka umí brát z půdy okolo sebe. Takovouto podívanou můžete mít každé jaro, kdy se celá příroda probouzí.
Anebo klidně i během zimních měsíců. Stačí, pokud si s dětmi zasadíte do misky s vlhkou buničinou několik semínek řeřichy. Děti budou zajisté každé ráno sledovat, jaké změny se od včerejšího večera udály. Pokud budou mít jen trochu zájem o přírodu a biologii, bude to pro ně jistě neobyčejný zážitek. Obzvlášť pokud se takovou řeřichu potom rozhodnete sníst. Dítě tak poprvé pochopí, jak funguje svět okolo něj. Pokud nemůžete vydržet, až se venku začnou objevovat dostatečně teplé sluneční paprsky, můžete si jarní sázení uspíšit jinak. Malý skleník na zahradě jistě oceníte. Budete moci sázet ještě na konci zimy, a to i neprosto neobvyklé sazenice.